Den D 1944 – Důsledky
Středa 7.červen 1944
Spojenecké nejvyšší velení si je vědomo, že spojenci vyhrály bitvu a nikoli válku. Eisenhower, Ramsey, Bradley a Montgomery se scházejí a plánují postup svých vojsk směrem do vnitrozemí Evropského kontinentu. Vrchní velitel který obletěl dějiště v pozorovacím letounu odhaduje že ztratili přes třista lodí.
Přísun mužů a materiálu z Britských ostrovů je nepřetržitý, a to i navzdory bouři která řádí v Lamančském kanálu, nejhorší za posledních 80.let. Spojenci budují umělé přístavy zvané Moruše, které usnadnují vylodování jednotek. Rozpory uvnitř generálního štábu třetí říše, které nevedou ke jednoznačné odpovědi na spojenecké vylodění pomáhají invazním jednotkám, hatit přesuny německých jednotek a obrněných vozidel směrem k pobřeží. Francouzský odboj také činní co je v jeho silách, aby narušil německou komunikaci a transport.
A jedinou odpovědnou osobou je sám Adolf Hitler, neboť jeho jednotky nedokázaly vybudovat účinný obranný systém ve vnitrozemí. Proto spojenci jakmile překonali první linii, tak téměř nenarážejí na žádný odpor a směle postupují do vnitrozemí. Rommel měl pravdu když tvrdil že o výsledku rozhodne prvních několik málo hodin. Ale jako obvykle vše záleželo na Hitlerovi, který byl daleko za frontou.
Prvními cíly spojenců ve Francii sou Caen, Bayeux, Isigny, Carentan. Až budou tato místa obsazena, část amerických vojsk má pokračovat po poloostrově Cotentan a zabrat Cherborgo na jeho severním výběžku. Zatímco Britové a kanadané jsou pověřeny zastavením tanků, které se blíží z východu. Montgomery předpokládá že se jeho jednotky dostanou do Falaise a Avranches během jednoho měsíce. Poté jak se budou přibližovat k srdci třetí říše budou s podporoutřetí armády generála Pattona, nutit němce na ústup napříč Francií.
Mezitím v německém hlavním stanu panuje chaos. Všichni meteorologové kteří tvrdili že povětrností podmínky nedovolí spojencům provést obojživelný útok jsou zatčeni. Po nezdaru prvních protiútoků si sou jak von Rundsted tak Rommel vědomi že bitvu na pobřeží prohrály, a přeskupují své jednotky do vnitrozemí.
10.června opouští druhá pancéřová divize SS svou základnu v Toulouse, a směřuje do Normandie. Francouzský odboj se snaží zastavit jejich postup. Jako odvetné opatření vyberou němci město Oradour-Sur-Glame a brutálně vyvraždí jeho obyvatele. Město je vypáleno a 650 mužů,žen a dětí je zastřeleno. 12.června nařizuje Hitler použít proti Británii nové zbraně a první střela Fauainc dopadá na britský venkov. Během následujících měsíců bude celkem vypáleno 2 800 raket jen na Londýn, a celkem 8 000 na celou Británii. Mnoho z nich bylo sestřeleno piloty královského letectva.
18.června se američané dostávají na západní výběžek, a obkličují německé jednotky v Cherburgo.
Mezitím Britové zuřivě bojují o kontrolu nad Caen. 30.června je Cherburgo dobyt a jeho výborný přístav umožnuje masivní přístav zásob pro spojeneckou frontu. 9.července je již Caen v Britských a Kanadských rukou. Hitler propouští Rundstedta. 20.července podplukovník Claus von Strauntunberk který má už plné zuby této absolutní války, pokládá kufřík obsahující dvě malé bomby do konferenční místnosti generálního štábu ve Vlčím Doupěti. Hitler však přežije pokus o atentát, a Claus je zastřelen. O dva dny stupují americké jednotky do St. Lo a zahajují operaci COBRA intenzivním bombardováním německých pozic kterým prolamují obranou linii mezi Marigny a St. Guilles. Spojenci již mají na dosah Avranches .
27.července již operuje 4.americká obrněná divize 37km ve vnitrozemí zatímco němci se stahují aby se mohly přeskupit. Generál George Patton posílá své jednotky na frontovou linii a otvírá přístupovou cestu k řece Séně. Spojenecký postup je nezadržitelný. Americané se zmocnují Avranches. 30.července a o tři dny později je i Le Mans v jejich rukou. Hitler nařizuje protiútok, který vede k bitvě u Falaise srážka dvou obrněných divizí končí obklíčením 100 000 německých vojáků. Za vytrvalého náporu Pattonových jednotek a spojeneckého letectva, více než 10 000 mužů přichází o život. 50 000 vojáků je zajato a zbylých 30 000 prchá na východ. Zbytek německých obrněných vozidel je obklíčen Pattonovými jednotkami. Němci se stahují k Sigfrídově linii.
Mezitím spojenecké jednotky pochodují na Paříž aby zabránily prokomunistickému odboji v zabrání města. Vůdce jadná jako uvězněná šelma, nařizuje zatknout Rommela. 23.srpna předává generál Goldvitz Paříš do rukou spojenců, a několik dnů později již Pattonova třetí armáda postupuje k řece Máze. Mezitím Britské jednotky obsazují důležité mosty.
Počátkem září Britové obsazují Aras a Obhin zatímco Kanadané osvobozují Die a Američané Turne. O týden později Britové obsazují Brussel a Antverphy. Pátého již Patton a jeho třetí armáda překračují řeku Mázu a Montgomeryho muži Geel. Spojenecký postup nenaráží na odpor a dvaadvacátého kanadané obsazují i Bullon kde zajímají 22 000 vojáků. A třicátého zahajují útok na Calé. Počátkem října již přišla říše o veškerou iniciativu a je zahnána do kouta. 14.října se polní maršál Erwin Rommel vyhýbá hanbě, a spáchá sebevraždu. O týden později obsazují americké jednotky Cáchy, a v půli listopadu již Pattonova třetí armáda, překračují řeku Mozhel a směřují na Berlín.
1945
S příchodem nového roku na východě postupuje Rudá armáda Československem. 26.ledna po německé neúspěšné ofenzivě v Ardenách, zahajuj spojenci protiútok a na severním křídle Montyho muži proniknou do oblasti Rermor, a jednotky Bradleyho se ze severu blíží k řece Roer. 5.února podléhají němci Montyho tlaku ztrácejí město Corther. 20.března Monty překračuje Rýn a zastavuje se na východním břehu. Dvacátéhopátého má prezident Rooswelt svůj poslední projev před americkým kongresem. Počátkem dubna jsou spojenecké armády v podhůří, a jedenáctého se pozastaví na okraji Magdeburgo na Labi kde zastavují svůj postup.
12.dubna Roosvelt umírá….