Den D 1944 - Seznámení
1944
Rooswelt chce co nejrychlejší konec války v Evropě, co nejdrtivějším vítězstvím spojenců. Churchill který se obává postupu Stalinových vojsk do střední Evropy, se dožaduje otevření nové fronty v Řecku která by sovětským vojskům zablokovala cestu.
Britský premiér s podporou amerických konzervativců navrhuje nejistou krátkodobou operaci která riskuje konfrontaci se sovětskými spojenci, kterými ve skutečnosti opovrhuje ještě více
než nacisty, a však americký prezident naslouchaje svým poradcům podporuje vylodění v severní Francii a i přes Britské námitky udělá z Eisenhovera vrchního velitele. Invazi Normandského pobřeží pokřtěné jako operace OVERLORD se naplno věnují generální štáby jak v Londýně tak v Washingtonu. Těmi kteří jsou pověřeni vykonáním jsou
Dwight Eisenhover jako vrchní velitel a spolu s Montgomerym hlavním plánovačem celé strategie Dne D.
Admirál Bertnard Ramsy bude zodpovědný za část operace zvané NEPTUN, která má zajistit přepravu jednotek a obojživelné operace. Polní maršál Bernard Montgomery bude velet pozemním silám a vrchní maršál letectva Trevor May Leory bude velet spojeneckým vzdušným silám.
Operace nepředstavuje pouze ohromný strategický a logistický problém, ale taky se stává politickým bojem. Rooswelt, Churchill a Stalin spolu se svými poradci se nejsou schopni dohodnout kde a kdy má být celá operace vykonána. Pade Cale je nejbližší oblast k britským ostrovům, ale Normandie není tak těžce bráněná Němci. Normandské pobřeží které má délku 80 km je vybráno za cíl vylodění, nejen kvůli leteckým a námořním důvodům, ale také proto že se tajné služby domnívají že bude snažší přesvědčit vedoucí představitele třetí říše, že rozhodující úder bude proveden v oblasti Pade Cale.
Po mnoha složitých jednáních nakonec rozpory v spojeneckém velení vyplouvají na povrch když generál Degold kterého Rooswelt nemá příliš v lásce vznáší námitku proti možným lidským obětem a škodám na infrastruktuře a navrhuje využití Francouzského odboje jako alternativní metody ke spojeneckému bombardování. Eisenhover však odmítá Degoldovy návrhy, a nařizuje zahájit operace, které mají zmást německé velení. Klamné operace začínají leteckými útoky na týl nepřítele v Pade Cale. Zatímco tajné služby šíří falešné informace o invazivní armádě generála Pattona která se má vylodit v této oblasti.
Britské ostrovy jsou přeměněny v jedno obrovské válečné skladiště, složené z 39 divizí čítajících 3 000 000 mužů, 4 500 tanků, 221 křižníků, 1 000 minolovek, 22 dalších bojových lodí, 93 torpédoborců, 4 000 vylodovacích člunů, 800 obchodních lodí, 500 dalších lodí, 12 000 letadel.
Na druhé straně Lamančského kanálu velí armádám Třetí říše Polní maršál Erwin Rommel velitel armádní skupiny B, Polní maršál Ger von Rundsted velitel západních sil, a generál Alfred Jodl operační velitel německého nejvyššího velení. Němci se musejí potýkat s roztroušeností svých jednotek po Evropě, jejich vyčerpáním z několika let trvající války a s poklesem morálky po prohrách v Severní Africe a Itálii. Navíc situace na východní frontě je zoufalá, a Stalinovy armády nazadržitelně postupují.
Hitler se na nepřátelské vylodění ve Francii připravoval už 4 roky, a stihl vybudovat rozsáhlý systém pobřežních pevností známy jako, Atlantický val, který měl chránit jeho pevnost Evropu.
Tento projekt byl započat v roce 1942 a byl svěřen do Totovy organizace. Přes 2 000 000 mužů a žen z okupovaných zemí bylo nuceně nasazeno při budování těchto pevností. Od Nizozemského pobřeží až k hranicím se Španělskem bylo vybudováno více než 15 000 obraných staveb na tisíce zákopů,tunelů a bunkrů, a díky Geblesově propagandě je Atlantický Val nedobitný.
Nacistický vůdce vybral Rommela aby dohlížel na tato opevnění. Rozpory mezi poštní liškou a von Rundstedtem se brzy oběvují. Rundsted se domnívá že útok přijde v Pade Cale.
Rundsted zvyklí na boje na Východní frontě věří že jeho tanky byt‘ bez vzdušné podpory mohou lépe operovat z větší vzdálenosti. Na druhé straně Rommel si myslí že invaze přijde přes Normandii, a chce mít své jednotky připravené na frontové linii. Navrhuje sestavit linii z kulometných a dělostřeleckých hnízd. V druhé linii rozmístil těžké dělostřelectvo podporované pozorovacími stanicemi, a spojené telefoními linkami s první linií. Hitler řeší rozpory tím, že rozděluje obrněné a pěchotní jednotky mezi oba dva maršály.
Nesmíme připustit vítězství našich nepřátel oznamuje jim, pokud se pokusí o invazi, zažentě je zpátky do moře. Hitler z prvu sdílí Rommelovy obavy, ale pro tentokrát se rozhodne uvěřit, že se invaze uskuteční v Calé. Rommel velmi pochybuje o obranné strategii, která se připravuje, a znovu Hitlerovi opakuje své obavy o účinnosti Rundstedtových plánů.
Bez vzdušné podpory Luftwaffe je riziko mnohonásobně větší, a proto doporučuje okamžitě posílit obranu po celém pobřeží. Přesvědčen že útok musí být zastaven dříve, než se invazní jednotky dostanou k plážím, nařizuje zaplnit všechny mezery v obranném valu. Čára přílivu by měla ohraničovat hlavní bojovou zonu, vysvětluje svým důstojníkům. Přístup k pobřeží je stížen podvodními překážkami a betonovými kulometnými a dělostřeleckými hnízdy obehnanými kilometry ostnatého drátu, a tisíci protitankových zátarasů.
Koncem května jsou písečné pláže severní Francie posety 4 000 000 nášlapných min, a otevřená prostranství zaplavena aby znemožnila případné přistání letadel. Rommel ví že prvních čtyřiadvacet hodin, bude rozhodujících, a přesto že počet vojáků byl snížen ve prospěch východní fronty.
Němci mají stále kdys pozici 58 divizí z nichž 10 je obrněných které jsou schopny zasáhnout proti invazi. 3. Června je nad Lamančským kanálem silný vítr a bouře,. Za takovýchto podmínek se Němci nemusejí obávat útoku.
Původním datem které bylo stanoveno pro Den D spojeneckým velením byl, 5. červen. Dva dny před tímto datem musí být všechny jednotky připraveny, a minolovky musí pročistit alespoň půlkilometroví kanál v oblasti Z, která vede k pěti plážím které jsou stanoveny pro vylodění.
Neděle 4.červen 1944
Eisenhover svolává poradu generálního štábu, předpověd počasí je nepříznivá. Špatné počasí má trvat nejméně dva dny. Za těchto podmínek bude obtížné efektivně do hry zapojit letectvo a lodě. I vylodovací čluny budou ohroženy rozbouřeným mořem. Je rozhodnuto útok odložit, a vyčkat dalších osmačtyřicet hodin. Lodě které již byly vyslány, jsou zpět do přístavu. Během časných odpoledních hodin se počasí začíná uklidnovat.
Pondělí 5.červen 1944
Generál Eisenhover přeje svým vojákům hodně štěstí, a lodě které mají nejdále k plážím vybraným k vylodění již opouštějí přístavy. Všichni vojáci kteří se účastní celé operace obdržely osobní dopis, ve kterém Eisenhover přebírá veškerou zodpovědnostza celou operaci. Panují obavy že 80% mužů padne během prvních několika hodince D,ale nikdo nevidí lepší řešení. Vojáci budou riskovat své životy aby dosáhly vítězství v největší invazi historie. Je jim řečeno že se nemusejí obávat letadel, protože letadla která uvidí budou jejich.
Během večera se počasí uklidnilo. 2 000 letounů během noci útočí na německé pozice. V ranních hodinách se Eisenhover schází se svým štábem, a řekne jen
OK, JDEME NA TO!
2024 ©